Obec je členem
sdružení obcí INTEGRO,
které je začleněno
v programu evropských
zemí PHARE.

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka obce Vchynice

Aktuální teplota

24.10.2017 11:34

Aktuální teplota:

13,8 °C

Vlhkost:

76,4 %

Rosný bod:

9,8 °C

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

U starých Slovanů bylo často používáno jméno Chýna. Dá se usuzovat, že zakladatelem Vchynic byl zřejmě Chýna a název Vchynice zněl původně Chynici a znamenal ves lidí Chýnových. Název obce procházel v dalších dobách změnami. Dnešní Vchynice mohly kdysi nést název Chynice, Chýžice, Kinice a Vchýnice. Podobně přišli ke svému jménu i Radostice. Jejich jméno bylo odvozeno od osobního jména Radosta a značilo ves lidí Radostových.

U Slovanů, přicházejících na naše území, byl plně rozvinut rodový způsob života. Jednotlivé rody byly samostatnými skupinami obyvatel, většinou blízce příbuzných a v jejich čele stál stařešina. Tato funkce se později stávala dědičnou, čímž došlo ke zvětšení majetkových rozdílů mezi členy rodu. A tím vzniká budoucí šlechta. Podle majetku a urozenosti se šlechta postupně rozdělila na vyšší a nižší šlechtu. Mezi nižší šlechtu zpočátku patřil rod knížat Kinských, který své jméno odvozuje od Vchynic. Jeho členové se ještě nazývali Vchyničtí ze Vchynic.

Na počátku 13. století Vchynští ze Vchynic vlastnili Vchynice, Opárno, Medvědice, Měrunice, Velké Žernoseky a jiné obce. Rodina žila dlouho nenápadně, teprve v 16. století získala více majetku a respektu. Při sledování původu Vchynských pomohlo též studium erbů. Erby byly u šlechty používány dříve než dědičná vlastní jména. Počátky tohoto značení v našich zemích sahají již do roku 1150. Typickým znakem erbu Vchynských byly vlčí zuby ve štítu na červeném poli. Jejich tvar, počet a poloha nebyly vždy stejné. Albert z Tetova, povýšen do panského stavu diplomem krále Jana roku 1316, vlastnil erb: tři stříbrné vlčí zuby v červeném poli, přilba s otevřeným hledím zdobená korunou a dvěma orlími křídly. Takto vyobrazený erb lze dnes nalézt pod názvem erb Kinských.

Ves byla odpradávna zbožím pánů Vchynických ze Vchynic a Tetova. Jejich nejstarší předek je snad v listině ze 17. ledna 1205 zmíněný rytíř Vchyna, který zde údajně vystavěl tvrz. Předkem Vchynických byl zřejmě Martin z Medvědíče. Doloženým předkem je Bohuslav ze Žernosek, který se nazýval ze Vchynic. Jeho sídlem byly dnešní Velké Žernoseky. Měl syny Protivce, Bohuslava, Zdislava a Vícemila. V roce 1322 byli bratři Protivec a Chotibor majiteli Medvědíče a Zdeněk roku 1327 držel Vchynice. Po Bohuslavově smrti převzal Vchynice jeho bratr Smil a připojil je k Opárnu. Zde založil hrad, který se stává jeho sídlem. V roce 1378 umírá a jeho synové si rozdělují jeho majetek. Roku 1404 byly Vchynice opět spojeny v jeden celek. Smil mladší umírá bezdětný a veškerý majetek připadá královské rodině. Držitelem Vchynic se roku 1464 stal Jan Dlask ze Vchynic. Jan Dlask patřil mezi nejvýznamnější muže své doby. V chrámu sv. Víta na Hradčanech v Praze lze najít na desce krypty nápis, že je zde pohřben vladyka Jan Dlask ze Vchynic.

Roku 1541 postoupil podíl na Vchynicích Albrechtovi Kyšperskému z Vřesovic. Z doby rudolfínské je znám Oldřich Vchynský (Kinský), který se podílel na svržení dvou císařských úředníků z oken na Pražském hradě. Významným členem byl i František Oldřich hrabě Kinský, jež od roku 1683 působil jako kancléř Království českého. Kníže Rudolf Kinský jenž zemřel roku 1836, byl původcem "Matice české". Rod Vchynských (Kinských) se rozdělil na dvě větve - hraběcí a knížecí. Hraběcí hrála důležitou pozitivní úlohu v českých národních dějinách. Její potomci se stavěli mimo jiné proti záboru Sudet a jejich restituční nároky byly po roce 1990 kladně vyřízeny.